Deprecated: preg_replace(): Passing null to parameter #3 ($subject) of type array|string is deprecated in /web/htdocs/www.krisvankova.cz/home/subdoms/netyna/wp-includes/kses.php on line 1805
Transurfing, zákon předpokladu a proč mě zajímá

Slovo „transurfing“ se poslední dobou objevuje čím dál tím častěji zejména v kruzích, kde se pracuje se zákonem přitažlivosti. Ještě jste o něm neslyšeli? Čtěte dál.

Pokud jste se nesetkali s pojmem „transurfing“, tak vám o něm nejlépe vypoví knihy ruského mystika Vadima Zelanda. Český překlad názvu „Ovlivňování reality“ se tomuto termínu vyhýbá, snad z nějakých marketingových důvodů. Přitom je pro nás dost klíčový.

Poprvé jsem se s tímto termínem seznámila ve fóru na holčičím bazárku s oblečením, kde se poměrně obšírně projednávalo téma manifestace a ovlivňování reality silou vůle. Tehdy jsem měla jen malé ponětí o tom, jak se manifestuje, nicméně jsem věděla, že existuje něco jako „zákon přitažlivosti“ a že někteří lidi tomu věří. Sama jsem tehdy nebyla úplně stabilní a trpěla jsem úzkostmi, takže se mi to zdálo jako ne nesmyslný, ale dost nereálný koncept.

Nicméně jsem se poměrně záhy ke knížkám dostala a ačkoli nemám všech deset svazků nastudovaných, pojem „transurfing“ a některé jeho vlastnosti jsem přijala za své. Dost změnil můj život a jeho vnímání, ačkoli se mi nepodařilo všechno začít praktikovat. Hlavně proto, že postupem času si autor v některých věcech protiřečí, respektive „doupravuje“ své teorie v průběhu praxe.

Nicméně si pro začátek řekněme, jak V. Zeland definuje základy svého učení.

Transurfing a čas

Když si představíte, jak funguje svět a časoprostor, většina z nás si možná vybaví časovou linii, jakou nám kreslili dějepisáři ve škole. Nakreslíte čáru na tabuli, doprostřed vyznačíte „rok 0“ (předpokládané narození Krista), cokoli po levé straně je „před našim letopočtem“ nebo „před Kristem“, cokoli po pravé straně je „našeho letopočtu“, tedy blíže současnosti.

Podobně se lineární pojetí času vyučuje plošně, například při výuce jazyků. Akceptovali jsme fakt (netvrdím, že vyvratitelný), že uprostřed linie je přítomnost, po levé straně zaznačujeme minulost a po pravé straně budoucnost. V některých jazycích, například v angličtině, nám toto vnímání tří časů ještě narušil čas předpřítomný, předminulý a předbudoucí, z čehož jsme si odnesli pevně stanovená pravidla toho, jak čas leží a běží: cokoli, co se stalo v minulosti, se UŽ nedá změnit, ale je to pro nás známé, zatímco cokoli, co se stane v budoucnosti, pro nás známé není, ale lze to za určitých podmínek ovlivnit.

Osobně Zelandovo pojetí času chápu spíše tak, že místo jedné linie x vyjadřuje čas a prostor nekonečné množství dalších linií: y, z, a, b, c… a tak dále. Jím popsaný „prostor variant“ si představuju jako souřadnicovou síť, na které se nepohybujeme v jedné rovině, ale můžeme v průběhu času měnit úrovně po linii y, z, atd. Podle Zelanda se v „prostoru variant“ nepohybujeme jen tím, co děláme, ale hlavně tím, jak myslíme a na jaké frekvenci přemýšlíme o sebepojetí a o svých záměrech.

A co je to ten prostor variant? Zeland tvrdí, že kromě varianty bytí, kterou aktuálně prožíváme ve svém životě, v místě a čase a říkáme tomu „realita“, je podobných variant nekonečné množství a v každé z nich zažíváme úplně jiné věci. Transurfing je termín, který popisuje nejenom tento celý koncept, ale samotný pohyb v prostoru variant.

Nelibá výstava obrazů

Zeland je přesvědčen, že volba nám milé varianty v celém prostoru je otázkou osobní vůle a že k pohybu prostorem variant nepotřebujeme žádné zvláštní úsilí. Tento proces přirovnává k vyzvednutí dopisů z poštovní schránky: stejně jako nepřemýšlíme detailně nad procesem vyzvedávání pošty, načež důležitý je cíl, neměli bychom věnovat zvláštní úsilí cestě za svými cíli. Podle něj stačí záměr; stejně jednoduchý, jako je záměr pohnout rukou, kterou prostě pohneme, namísto toho, abychom složitě přemýšleli nad tím, jak to udělat.

Volbu ideální varianty zase přirovnává k výstavě obrazů: pokud se nám daná expozice nelíbí, zkrátka odejdeme nebo změníme sál, kde se vyskytujeme, namísto toho, abychom urputně přemýšleli, jak výstavu změnit, abychom strhávali obrazy ze zdi nebo abychom na viděnou skutečnost reagovali hystericky (kdo mě sleduje, tak ví, že jde de facto o koncept, který popisuje Roxy Lee).

Jak se dá výstava změnit? Zeland nabízí celou řadu technik, kterým se budu věnovat v následujících článcích. Rovněž popisuje mechanismy, které nás z prostoru variant vystrkávají na nejjednodušší místo (a taky popisuje proč), čemuž se budu věnovat taktéž v budoucnu. Sledujte mě na Instagramu, nebo odebírejte newsletter.

Realita existuje nezávisle na vás

…dokud s tím souhlasíte. Zeland tvrdí, že po prostoru variant se pohybujeme absolutně dobrovolně, bez ohledu na to, čemu věříme nebo ne. Z pragmatického pohledu bez odkazů na zákon přitažlivosti se dá jeho teorie popsat takto: v situaci, kdy se domníváme, že jsme obětí situace, přepínáme do určité pasivity a příjímáme automaticky fakt, že cokoli, co se nám tane, je nevyhnutelné.

Naopak pokud uvěříme skutečnosti, že v prostoru variant UŽ NĚKDE EXISTUJE ta, která nás učiní šťastnými, hledáme způsoby, jak toho dosáhnout. A to je právě to, čím bych se chtěla v dalších týdnech a měsících na svém blogu zabývat.

Předpokládám tedy, že příště se budu zabývat energií nedostatku/dostatku a nadbytečným potenciálem, který v transurfingu hraje zásadní roli.